Vždycky jsem si říkala, že až budu mít automobil, tak budu jezdit se svou kamarádkou a kamarádem pořád na výlety. Výlety byly vždycky úplně můj sen. Nedokázala jsem si představit, že bych byla nějaký měsíc bez nějakého výletu, kam bych jela autem. Auto zatím měl pouze náš kamarád, se kterým jsme se znali už mnoho let a vyrůstali jsme spolu, takže bylo logické, že si budeme rozumět skoro jako sourozenci. Bylo nám spolu prima a já jsem si řekla, že až budu mít taky automobil, že se budeme opravdu skvělé spolu všichni rozumět. A jak jsem řekla, tak jsem taky udělala. Bylo opravdu prima mít konečně řidičský průkaz.
Sice jsem řidičský průkaz neudělala úplně napoprvé, ale to přece nevadí. Důležitější je, že jsem řidičský průkaz udělala. Baví mě řídit auto, a ještě jsem si řekla, že kdybych měla nějaké skvělé sportovní auto, tak bych byla ještě radši. Protože jsem totiž takový typ člověka, co má rád rychlou jízdu. Jenomže taky ale samozřejmě jezdím opravdu bezpečně a podle pravidel, takže si samozřejmě na silnici nedovolím jet nejvyšší povolenou rychlostí. Vždycky si nechávám raději nějakou rezervu, abych měla jistotu, že neporušují nějaká pravidla. Tohle by mě nebavilo a ani to není můj styl. Chci jezdit vždy bezpečně, protože taky nechci přijít rychle o řidičské oprávnění.
A opravdu nevím, co bych dělala, kdybych musel odevzdat řidičský průkaz a třeba jeden rok neřídit. Myslím si, že bych se asi osobně zbláznila. Myslím si ale, že je plno lidí, kteří přišli o řidičské oprávnění svou vinou. A to třeba tím, že jezdili moc rychle a nedávali si pozor, jakou rychlostí jeli. A to je podle mě ale v pohodě. Za každý přestupek nebo trestný čin se platí, jinak by to bohužel nešlo. A když top tak vezmu, tak mě by bavilo být policista. Bavilo by mě jezdit policejním autem a vyhledávat zločince. Být policista je asi snem každého malého chlapce.